Document Text Contents
Page 1
Praktická elektronika A Radio - 10/96
NÁŠ ROZHOVOR
ROČNÍK I/1996. ČÍSLO 10
V TOMTO SEŠITĚ
Náš rozhovor ................................................. 1
AR seznamuje: Hledač kovů
BOSCH DMO 10 ........................................... 3
AR mládeži: Svítivé diody,
Jednoduchá zapojení pro volný čas .............. 4
Informace, Informace .................................... 6
Programátor PIC ........................................... 7
Bezdrátový zvonek BZ-1 ............................. 10
Nové knihy .................................................. 13
Měření rychlosti trochu jinak ....................... 14
Úsporné zapojení LED
řízených obvody LM3914, 15, 16 ................ 14
Sběrnice I2C
(nejen) pro UCB/PIC-2 (2. část) .................. 15
Prostorový zvuk Dolby
v osobních počítačích ................................. 17
Třítónový oscilátor signalizuje
stav dvou logických signálů ........................ 17
Elektronické potenciometry Dallas .............. 18
Efektní indikace přerušení tavné pojistky .... 19
Tester modelářských serv ........................... 20
Rychlý převodník A/D .................................. 23
Centrálne ovládanie zámkov -
doplnok k poplašnému zariadeniu .............. 24
Inzerce .......................................... I-XLVIII, 48
Malý katalog ................................................ 25
Domácí kino ................................................ 27
Programovatelný regulátor teploty .............. 28
Rádio „Nostalgie” ........................................ 32
PC hobby .................................................... 33
CB report ..................................................... 42
Z radioamatérského světa .......................... 44
Mládež a radiokluby .................................... 47
OK1CRA ..................................................... 47
lem má firma RCS výpočetní pracoviště,
kde vypočítáme pokrytí rádiovým signálem
a sílu pole. Co nezvládne výpočetní techni-
ka, to doplníme zkouškami a měřením
v terénu.
Firma RCS se zabývá také tvorbou soft-
ware, který dodáváme společně se systé-
my výpočetní techniky. Dceřinná firma RCS
Kladno a jeden z tamních našich společní-
ků Ing. Václav Zdich je autorem u nás nej-
používanějšího a pro naše podmínky opti-
málního software „Výjezd" pro hasičská
operační střediska.
Jak vypadá současná situace
ve výstavbě rádiových sítí v ČR
a ve srovnání se světem? Bude
zájem o jejich výstavbu u nás
v dohledné době saturován?
Po sametové revoluci se začaly rádiové
sítě rychle rozvíjet. Jednak vznikají sítě
nové, jednak staré rádiové sítě (hasiči
apod.) začaly přecházet na moderní tech-
niku. Byla to doba eufórie nakupovat co
nejlevnější radiostanice ve velkém množ-
ství. Ty samozřejmě nesplňovaly různé
technické parametry a tak dnes máme prá-
ci s jejich obměnou. Dlužno však dodat, že
ještě dnes u nás stále fungují sítě, vybave-
né např. starými radiostanicemi TESLA typu
VXN101 s elektronkovými koncovými stup-
ni.
Vlastně po šesti letech se dostáváme
do stadia, kdy je další rozvoj rádiových sítí
již limitován kmitočtovými možnostmi; mám
na mysli území Prahy a Brna. Vyřizování
žádostí zákazníků bývá pozastaveno pro
nedostatek kmitočtů. Další problémy vy-
vstávají v pohraničních oblastech s koordi-
nací kmitočtů, např. s Rakouskem, kde je
hustý provoz hlavně v pásmu 160 MHz, jed-
náni s Polskem zase trvají velmi dlouho.
Od loňského roku se koordinují naše kmi-
točty s dalším státem, a sice se Sloven-
skem. Do rozdělení ČSFR a nějaký čas po
něm se kmitočty přidělovaly v ČR i SR podle
jednotné mřížky (25kilometrový rastr, kde
se kmitočty v sousedních čtvercích nesmí
shodovat). Co bylo mezi ČR a SR v tomto
společné a funkční, to se zbouralo a zača-
lo se koordinovat.
A co nás čeká v budoucnu soudě ze
zahraničních příkladů? Od loňského roku
v Rumunsku striktně změnili rastr na 12,5
kHz; tomuto nařízení se musely všechny
sítě přizpůsobit do 6 měsíců a radiostani-
ce, které tento požadavek nemohly splnit,
musely být pochopitelně z provozu vyřaze-
ny. V USA se již používá pro nedostatek
kmitočtů kanálový krok 5 kHz. Je to tech-
nicky řešitelné, ale za cenu zmenšení citli-
vosti přijímačů. Naše firma v případě sítí
pro ministerstvo vnitra používá sice rastr
Jan Maršálek (vlevo) a Rudolf Toužín, OK2ZZ
Praktická elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: Šéfred.: Luboš Kalousek, OK1FAC,
redaktoři: ing. Josef Kellner (zástupce šéf-
red.), Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal,
ing. Jaroslav Belza, sekretariát: Tamara Trn-
ková.
Redakce: Dlážděná 4, 110 00 Praha 1,
tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79.
Ročně vychází 12 čísel. Cena výtisku 20 Kč.
Pololetní předplatné 120 Kč, celoroční před-
platné 240 Kč.
Rozšiřuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři.
Předplatné: Informace o předplatném podá
a objednávky přijímá administrace redakce
(Amaro spol. s r. o., Dlážděná 4, 110 00 Praha 1,
tel./fax: 02-24 21 11 11 - l. 284), PNS, pošta, do-
ručovatel.
Objednávky a predplatné v Slovenskej re-
publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia
s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./
fax (07) 213 644 - predplatné, (07) 214 177 - ad-
ministratíva. Predplatné na rok 297,- SK, na pol-
rok 149,- SK.
Podávání novinových zásilek povoleno jak
Českou poštou - ředitelstvím OZ Praha (č.j.
nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Brati-
slava (čj. 721/96 z 22. 4. 1996).
Inzerci v ČR přijímá redakce, Dlážděná 4,
110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - linka 295,
tel./fax: 24 21 03 79.
Inzerci v SR vyřizuje MAGNET-PRESS Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (07) 214 177.
Za původnost a správnost příspěvků odpovídá
autor. Nevyžádané rukopisy nevracíme.
ISSN 1211-328X, MKČR 7409
© AMARO spol. s r. o.
s Rudolfem Toužínem, OK2ZZ, ře-
ditelem firmy RCS v Brně, o aktivi-
tách této firmy v oboru radiokomu-
nikací i jinde.
V úvodu prosím představ našim
čtenářům vaši firmu: kdy byla
založena, na co se specializuje,
jaká je její působnost a co od
vás zákazníci očekávají?
Firma byla založena v roce 1992 a její
specializaci vystihuje celkem přesně její
název: písmena RCS jsou zkratkou anglic-
kého obratu Radio Communication Sys-
tems. Ty jsou našim hlavním oborem pů-
sobnosti. Zanedlouho po založení firmy
RCS jsem navázal těsnou spolupráci s br-
něnskou firmou JAMAR ELECTRONIC a
jejím majitelem Janem Maršálkem, jejíž
specializace je té naší celkem blízká (radi-
oamatérská technika a CB, kabely, konek-
tory, antény atd.). Dnes mají obě firmy spo-
lečnou budovu, kolega Maršálek brilantně
řídí naši administrativu a ekonomiku, což
jsou záležitosti, které mě upřímně řečeno
moc nebaví, a mně zůstává více času na
řešení technických a koncepčních problé-
mů.
Celé území ČR máme dobře pokryto
jednak dceřinnými společnostmi, jednak
přímo našimi zaměstnanci. Naše firma pů-
sobí i na Slovensku a nyní pracujeme na
tom, abychom pronikli s našimi aktivitami
do Afriky.
Naši zákazníci si dnes většinou přejí
komplexní řešení svých komunikačních po-
třeb, a tak kromě rádiových sítí zajišťujeme
i na ně navazující sítě výpočetní techniky.
Podnikáme i ve stavebnictví, neboť někteří
zákazníci si u nás objednají telekomunikač-
ní a počítačovou síť i s novou budovou, tzn.
od výkopu základů přes vybavení nábytkem
a technikou až po předání klíče od nové
budovy zákazníkovi. Takovým způsobem
např. stavíme operační střediska hasičské-
ho záchranného sboru a integrovaného zá-
chranného systému v Chebu a Pardubicích.
Nejraději začínáme na zelené louce, když
úkol ještě není rozpracován a není nutné -
leckdy problematicky - kombinovat různé
technologie. Nejprve zjišťujeme, jak hustou
potřebuje zákazník rádiovou komunikaci a
jaké potřebuje územní pokrytí. Za tím úče- �
Page 23
Praktická elektronika A Radio - 10/96
k dispozici pouze port LPT1, je třeba
změnit konstantu AktPort (viz demon-
strační program tab. 2) v naprosté vět-
šině případů na $379.
Popis demonstračního programu
Demonstrační program je napsán
v jazyce Turbo Pascal 6.0. Jádro pro-
gramu tvoří „inline” assemblerská pro-
cedura IMPORT, která využívá speciál-
ní instrukci (INSB) procesoru 186
a vyšších k blokovému přesunu z por-
tu do paměti. Z toho je zřejmé, že de-
monstrační program není možno apli-
kovat na počítačích s procesory 86 a
88. V tomto případě je třeba „INSB” na-
hradit dikrétními instrukcemi za cenu
zmenšení rychlosti vzorkování. Pro in-
formaci byla rychlost vzorkování s po-
čítačem AT286-12 MHz 620 000 vzorků
za sekundu. Je zajímavé si povšimnout,
že vypnutím klávesy TURBO se rychlost
vzorkování nezmenší, což dokazuje sku-
tečnost, že ze strany počítače je rychlost
vzorkování omezena rychlostí použité
sběrnice a karty portu. Sedmý bit portu
LPT čte počítač vzhledem k nižším třem
bitům inverzně, a proto je třeba provést
softwarovou korekci, jak je patrno z de-
monstrační programu. Je-li tato korekce
nežádoucí, lze invertovat bit 7 hradlem
mezi výstupem D převodníku a pinem 11
konektoru LPT. V příkazu PUTPIXEL je
parametr osy Y dělen 4x pro lepší viditel-
nost na monitoru počítače, jinak je třeba
použít dělitele číslo 16 (vzorky jsou čteny
z horních 4 bitů bytu).
Tab. 1. Zapojení signálů konektoru
Výstup Vývod konektoru
převodníku LPT (pin)
A 13
B 12
C 10
D 11
GND 19
Literatura
[1] Zuska, J.: Otáčkoměr pro....Praktic-
ká elektronika A Radio č. 1/96, s. 9.
[2] Katalog TESLA: Polovodičové sou-
částky 1982/83.
Rychlý převodník A/D
Rostislav Kováč
Na stránkách časopisů se již objevilo několik příspěvků popisujících kon-
strukci převodníků A/D, které však v součinnosti s počítačem PC pracovaly
buď s příliš nízkým vzorkovacím kmitočtem (PE 4/96 s. 33), nebo vyžadova-
ly připojení k přídavné kartě (PE 1/96 s. 31). Tato zapojení dále vyžadují ovlá-
dání převodníku sytémem řídicích slov (při čtení každého vzorku), což vede
ke zpomalení čtecí smyčky (více než 3x) a v konečném důsledku ke snížení
vzorkovacího kmitočtu převodu A/D.
4 a 8 IO2 a jejich zatěžovací rezistory
(470 Ω) připojíme LED (katodami smě-
rem k IO). Vstup převodníku (krajní vý-
vod P3) spojíme s vývodem 18 IO1
(Ucc) přes rezistor 220 Ω. Trimr P3 na-
stavíme do nejkrajnější polohy směrem
k Ucc. Přivedeme napájecí napětí
a trimrem P1 otáčíme tak dlouho, až se
rozsvítí dioda na vývodu 8 IO2. Tím
jsme nastavili referenční napětí obou
IO pro vstupní napětí převodníku +5 V.
Nyní otáčíme trimrem P3 směrem k ze-
mi, až se rozsvítí dioda na vývodu 4 IO2.
Trimrem P3 citlivě pootočíme směrem
k zemi tak, aby dioda zhasínala. Dále
nastavíme trimr P2 tak, aby se rozsvíti-
la dioda na vývodu 14 IO1. Tím by mělo
být veškeré nastavování ukončeno. Při
vytočení P3 do krajní polohy směrem
k zemi by se měla rozsvítit dioda u vý-
vodu 4 IO1. Je-li tomu tak, je vše v po-
řádku. Odpojíme napájení, zkušební
LED a zatěžovací rezistory 470 Ω připo-
jíme přímo k příslušným vývodům IO.
Osadíme zbývající součásti. Upozorňu-
ji, že při propojování hradel UCY je tře-
ba postupovat pozorně, protože případ-
ná chyba se velmi těžko hledá (logickou
úroveň H na dvou vstupech zakóduje
MH1KK1 jako nesmysl). Po dokončení
stavby ještě jednou připojíme napájení
a pozvolným otáčením P3 od „zemní”
polohy směrem k poloze „Ucc” by měly
svítit diody D1 až D4 v kombinacích BCD,
odpovidajících napětí na běžci P3.
Připojení převodníku k PC
V mém případě byl převodník připo-
jen k portu LPT2 (viz tab.1). Máme-li
Uvedené zapojení dosahuje rychlosti
až 1 200 000 vz/s (PC486DX2/66), při-
čemž využívá standardního portu LPT1.
Jediným nedostatkem je poměrně malá
rozlišovací schopnost převodníku -
4 bity. To však v řadě aplikací nemusí
být na závadu (pokusy s digitalizací TV
obrazu apod).
Popis zapojení
Zapojení převodníku je znázorněno
obr. 1. Okamžitou velikost vstupního
napětí zjišťují známé obvody A277D,
zapojené v bodovém režimu do kaská-
dy. Výstupy těchto obvodů jsou připo-
jeny k šestnácti hradlům UCY7402, kte-
ré realizují funkci NOR jednak pro
inverzi výstupních signálů, jednak pro
vyfiltrování stavů, kdy na jednom výstu-
pu již je úroveň L a na předcházejícím
výstupu úroveň L ještě neskončila (pře-
chod mezi sousedními úrovněmi). Na
obr. 1 nejsou pro úsporu místa zobra-
zena hradla mezi výstupy 6 až 13 IO1
a 5 až 7 IO2, jak je zřejmé z přerušo-
vaných čar. Upozorňuji, že vývod 15 IO1
je skutečně nepřipojen (zůstával totiž
aktivní i po překročení referenčního
napětí IO1). Přechod mezi sousedními
hodnotami IO1 a IO2 popíši dále. Z vý-
stupu hradel je již upravený údaj ve tva-
ru 1 ze 16 přiveden na vstup kodéru
MH1KK1, který pracuje jako převodník
kódu 1 ze 16 na kód BCD. Tento obvod
je poměrně těžko k sehnání (už se nevy-
rábí), ale je možno jej zakoupit v prodej-
ně COMPO Karlovo náměstí 6, Praha 2,
nebo získat v partiovém zboží z vyřaze-
ných klávesnic KONSUL. V nejhorším
Praktická elektronika A Radio - 10/96
NÁŠ ROZHOVOR
ROČNÍK I/1996. ČÍSLO 10
V TOMTO SEŠITĚ
Náš rozhovor ................................................. 1
AR seznamuje: Hledač kovů
BOSCH DMO 10 ........................................... 3
AR mládeži: Svítivé diody,
Jednoduchá zapojení pro volný čas .............. 4
Informace, Informace .................................... 6
Programátor PIC ........................................... 7
Bezdrátový zvonek BZ-1 ............................. 10
Nové knihy .................................................. 13
Měření rychlosti trochu jinak ....................... 14
Úsporné zapojení LED
řízených obvody LM3914, 15, 16 ................ 14
Sběrnice I2C
(nejen) pro UCB/PIC-2 (2. část) .................. 15
Prostorový zvuk Dolby
v osobních počítačích ................................. 17
Třítónový oscilátor signalizuje
stav dvou logických signálů ........................ 17
Elektronické potenciometry Dallas .............. 18
Efektní indikace přerušení tavné pojistky .... 19
Tester modelářských serv ........................... 20
Rychlý převodník A/D .................................. 23
Centrálne ovládanie zámkov -
doplnok k poplašnému zariadeniu .............. 24
Inzerce .......................................... I-XLVIII, 48
Malý katalog ................................................ 25
Domácí kino ................................................ 27
Programovatelný regulátor teploty .............. 28
Rádio „Nostalgie” ........................................ 32
PC hobby .................................................... 33
CB report ..................................................... 42
Z radioamatérského světa .......................... 44
Mládež a radiokluby .................................... 47
OK1CRA ..................................................... 47
lem má firma RCS výpočetní pracoviště,
kde vypočítáme pokrytí rádiovým signálem
a sílu pole. Co nezvládne výpočetní techni-
ka, to doplníme zkouškami a měřením
v terénu.
Firma RCS se zabývá také tvorbou soft-
ware, který dodáváme společně se systé-
my výpočetní techniky. Dceřinná firma RCS
Kladno a jeden z tamních našich společní-
ků Ing. Václav Zdich je autorem u nás nej-
používanějšího a pro naše podmínky opti-
málního software „Výjezd" pro hasičská
operační střediska.
Jak vypadá současná situace
ve výstavbě rádiových sítí v ČR
a ve srovnání se světem? Bude
zájem o jejich výstavbu u nás
v dohledné době saturován?
Po sametové revoluci se začaly rádiové
sítě rychle rozvíjet. Jednak vznikají sítě
nové, jednak staré rádiové sítě (hasiči
apod.) začaly přecházet na moderní tech-
niku. Byla to doba eufórie nakupovat co
nejlevnější radiostanice ve velkém množ-
ství. Ty samozřejmě nesplňovaly různé
technické parametry a tak dnes máme prá-
ci s jejich obměnou. Dlužno však dodat, že
ještě dnes u nás stále fungují sítě, vybave-
né např. starými radiostanicemi TESLA typu
VXN101 s elektronkovými koncovými stup-
ni.
Vlastně po šesti letech se dostáváme
do stadia, kdy je další rozvoj rádiových sítí
již limitován kmitočtovými možnostmi; mám
na mysli území Prahy a Brna. Vyřizování
žádostí zákazníků bývá pozastaveno pro
nedostatek kmitočtů. Další problémy vy-
vstávají v pohraničních oblastech s koordi-
nací kmitočtů, např. s Rakouskem, kde je
hustý provoz hlavně v pásmu 160 MHz, jed-
náni s Polskem zase trvají velmi dlouho.
Od loňského roku se koordinují naše kmi-
točty s dalším státem, a sice se Sloven-
skem. Do rozdělení ČSFR a nějaký čas po
něm se kmitočty přidělovaly v ČR i SR podle
jednotné mřížky (25kilometrový rastr, kde
se kmitočty v sousedních čtvercích nesmí
shodovat). Co bylo mezi ČR a SR v tomto
společné a funkční, to se zbouralo a zača-
lo se koordinovat.
A co nás čeká v budoucnu soudě ze
zahraničních příkladů? Od loňského roku
v Rumunsku striktně změnili rastr na 12,5
kHz; tomuto nařízení se musely všechny
sítě přizpůsobit do 6 měsíců a radiostani-
ce, které tento požadavek nemohly splnit,
musely být pochopitelně z provozu vyřaze-
ny. V USA se již používá pro nedostatek
kmitočtů kanálový krok 5 kHz. Je to tech-
nicky řešitelné, ale za cenu zmenšení citli-
vosti přijímačů. Naše firma v případě sítí
pro ministerstvo vnitra používá sice rastr
Jan Maršálek (vlevo) a Rudolf Toužín, OK2ZZ
Praktická elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: Šéfred.: Luboš Kalousek, OK1FAC,
redaktoři: ing. Josef Kellner (zástupce šéf-
red.), Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal,
ing. Jaroslav Belza, sekretariát: Tamara Trn-
ková.
Redakce: Dlážděná 4, 110 00 Praha 1,
tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79.
Ročně vychází 12 čísel. Cena výtisku 20 Kč.
Pololetní předplatné 120 Kč, celoroční před-
platné 240 Kč.
Rozšiřuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři.
Předplatné: Informace o předplatném podá
a objednávky přijímá administrace redakce
(Amaro spol. s r. o., Dlážděná 4, 110 00 Praha 1,
tel./fax: 02-24 21 11 11 - l. 284), PNS, pošta, do-
ručovatel.
Objednávky a predplatné v Slovenskej re-
publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia
s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./
fax (07) 213 644 - predplatné, (07) 214 177 - ad-
ministratíva. Predplatné na rok 297,- SK, na pol-
rok 149,- SK.
Podávání novinových zásilek povoleno jak
Českou poštou - ředitelstvím OZ Praha (č.j.
nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Brati-
slava (čj. 721/96 z 22. 4. 1996).
Inzerci v ČR přijímá redakce, Dlážděná 4,
110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - linka 295,
tel./fax: 24 21 03 79.
Inzerci v SR vyřizuje MAGNET-PRESS Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (07) 214 177.
Za původnost a správnost příspěvků odpovídá
autor. Nevyžádané rukopisy nevracíme.
ISSN 1211-328X, MKČR 7409
© AMARO spol. s r. o.
s Rudolfem Toužínem, OK2ZZ, ře-
ditelem firmy RCS v Brně, o aktivi-
tách této firmy v oboru radiokomu-
nikací i jinde.
V úvodu prosím představ našim
čtenářům vaši firmu: kdy byla
založena, na co se specializuje,
jaká je její působnost a co od
vás zákazníci očekávají?
Firma byla založena v roce 1992 a její
specializaci vystihuje celkem přesně její
název: písmena RCS jsou zkratkou anglic-
kého obratu Radio Communication Sys-
tems. Ty jsou našim hlavním oborem pů-
sobnosti. Zanedlouho po založení firmy
RCS jsem navázal těsnou spolupráci s br-
něnskou firmou JAMAR ELECTRONIC a
jejím majitelem Janem Maršálkem, jejíž
specializace je té naší celkem blízká (radi-
oamatérská technika a CB, kabely, konek-
tory, antény atd.). Dnes mají obě firmy spo-
lečnou budovu, kolega Maršálek brilantně
řídí naši administrativu a ekonomiku, což
jsou záležitosti, které mě upřímně řečeno
moc nebaví, a mně zůstává více času na
řešení technických a koncepčních problé-
mů.
Celé území ČR máme dobře pokryto
jednak dceřinnými společnostmi, jednak
přímo našimi zaměstnanci. Naše firma pů-
sobí i na Slovensku a nyní pracujeme na
tom, abychom pronikli s našimi aktivitami
do Afriky.
Naši zákazníci si dnes většinou přejí
komplexní řešení svých komunikačních po-
třeb, a tak kromě rádiových sítí zajišťujeme
i na ně navazující sítě výpočetní techniky.
Podnikáme i ve stavebnictví, neboť někteří
zákazníci si u nás objednají telekomunikač-
ní a počítačovou síť i s novou budovou, tzn.
od výkopu základů přes vybavení nábytkem
a technikou až po předání klíče od nové
budovy zákazníkovi. Takovým způsobem
např. stavíme operační střediska hasičské-
ho záchranného sboru a integrovaného zá-
chranného systému v Chebu a Pardubicích.
Nejraději začínáme na zelené louce, když
úkol ještě není rozpracován a není nutné -
leckdy problematicky - kombinovat různé
technologie. Nejprve zjišťujeme, jak hustou
potřebuje zákazník rádiovou komunikaci a
jaké potřebuje územní pokrytí. Za tím úče- �
Page 23
Praktická elektronika A Radio - 10/96
k dispozici pouze port LPT1, je třeba
změnit konstantu AktPort (viz demon-
strační program tab. 2) v naprosté vět-
šině případů na $379.
Popis demonstračního programu
Demonstrační program je napsán
v jazyce Turbo Pascal 6.0. Jádro pro-
gramu tvoří „inline” assemblerská pro-
cedura IMPORT, která využívá speciál-
ní instrukci (INSB) procesoru 186
a vyšších k blokovému přesunu z por-
tu do paměti. Z toho je zřejmé, že de-
monstrační program není možno apli-
kovat na počítačích s procesory 86 a
88. V tomto případě je třeba „INSB” na-
hradit dikrétními instrukcemi za cenu
zmenšení rychlosti vzorkování. Pro in-
formaci byla rychlost vzorkování s po-
čítačem AT286-12 MHz 620 000 vzorků
za sekundu. Je zajímavé si povšimnout,
že vypnutím klávesy TURBO se rychlost
vzorkování nezmenší, což dokazuje sku-
tečnost, že ze strany počítače je rychlost
vzorkování omezena rychlostí použité
sběrnice a karty portu. Sedmý bit portu
LPT čte počítač vzhledem k nižším třem
bitům inverzně, a proto je třeba provést
softwarovou korekci, jak je patrno z de-
monstrační programu. Je-li tato korekce
nežádoucí, lze invertovat bit 7 hradlem
mezi výstupem D převodníku a pinem 11
konektoru LPT. V příkazu PUTPIXEL je
parametr osy Y dělen 4x pro lepší viditel-
nost na monitoru počítače, jinak je třeba
použít dělitele číslo 16 (vzorky jsou čteny
z horních 4 bitů bytu).
Tab. 1. Zapojení signálů konektoru
Výstup Vývod konektoru
převodníku LPT (pin)
A 13
B 12
C 10
D 11
GND 19
Literatura
[1] Zuska, J.: Otáčkoměr pro....Praktic-
ká elektronika A Radio č. 1/96, s. 9.
[2] Katalog TESLA: Polovodičové sou-
částky 1982/83.
Rychlý převodník A/D
Rostislav Kováč
Na stránkách časopisů se již objevilo několik příspěvků popisujících kon-
strukci převodníků A/D, které však v součinnosti s počítačem PC pracovaly
buď s příliš nízkým vzorkovacím kmitočtem (PE 4/96 s. 33), nebo vyžadova-
ly připojení k přídavné kartě (PE 1/96 s. 31). Tato zapojení dále vyžadují ovlá-
dání převodníku sytémem řídicích slov (při čtení každého vzorku), což vede
ke zpomalení čtecí smyčky (více než 3x) a v konečném důsledku ke snížení
vzorkovacího kmitočtu převodu A/D.
4 a 8 IO2 a jejich zatěžovací rezistory
(470 Ω) připojíme LED (katodami smě-
rem k IO). Vstup převodníku (krajní vý-
vod P3) spojíme s vývodem 18 IO1
(Ucc) přes rezistor 220 Ω. Trimr P3 na-
stavíme do nejkrajnější polohy směrem
k Ucc. Přivedeme napájecí napětí
a trimrem P1 otáčíme tak dlouho, až se
rozsvítí dioda na vývodu 8 IO2. Tím
jsme nastavili referenční napětí obou
IO pro vstupní napětí převodníku +5 V.
Nyní otáčíme trimrem P3 směrem k ze-
mi, až se rozsvítí dioda na vývodu 4 IO2.
Trimrem P3 citlivě pootočíme směrem
k zemi tak, aby dioda zhasínala. Dále
nastavíme trimr P2 tak, aby se rozsvíti-
la dioda na vývodu 14 IO1. Tím by mělo
být veškeré nastavování ukončeno. Při
vytočení P3 do krajní polohy směrem
k zemi by se měla rozsvítit dioda u vý-
vodu 4 IO1. Je-li tomu tak, je vše v po-
řádku. Odpojíme napájení, zkušební
LED a zatěžovací rezistory 470 Ω připo-
jíme přímo k příslušným vývodům IO.
Osadíme zbývající součásti. Upozorňu-
ji, že při propojování hradel UCY je tře-
ba postupovat pozorně, protože případ-
ná chyba se velmi těžko hledá (logickou
úroveň H na dvou vstupech zakóduje
MH1KK1 jako nesmysl). Po dokončení
stavby ještě jednou připojíme napájení
a pozvolným otáčením P3 od „zemní”
polohy směrem k poloze „Ucc” by měly
svítit diody D1 až D4 v kombinacích BCD,
odpovidajících napětí na běžci P3.
Připojení převodníku k PC
V mém případě byl převodník připo-
jen k portu LPT2 (viz tab.1). Máme-li
Uvedené zapojení dosahuje rychlosti
až 1 200 000 vz/s (PC486DX2/66), při-
čemž využívá standardního portu LPT1.
Jediným nedostatkem je poměrně malá
rozlišovací schopnost převodníku -
4 bity. To však v řadě aplikací nemusí
být na závadu (pokusy s digitalizací TV
obrazu apod).
Popis zapojení
Zapojení převodníku je znázorněno
obr. 1. Okamžitou velikost vstupního
napětí zjišťují známé obvody A277D,
zapojené v bodovém režimu do kaská-
dy. Výstupy těchto obvodů jsou připo-
jeny k šestnácti hradlům UCY7402, kte-
ré realizují funkci NOR jednak pro
inverzi výstupních signálů, jednak pro
vyfiltrování stavů, kdy na jednom výstu-
pu již je úroveň L a na předcházejícím
výstupu úroveň L ještě neskončila (pře-
chod mezi sousedními úrovněmi). Na
obr. 1 nejsou pro úsporu místa zobra-
zena hradla mezi výstupy 6 až 13 IO1
a 5 až 7 IO2, jak je zřejmé z přerušo-
vaných čar. Upozorňuji, že vývod 15 IO1
je skutečně nepřipojen (zůstával totiž
aktivní i po překročení referenčního
napětí IO1). Přechod mezi sousedními
hodnotami IO1 a IO2 popíši dále. Z vý-
stupu hradel je již upravený údaj ve tva-
ru 1 ze 16 přiveden na vstup kodéru
MH1KK1, který pracuje jako převodník
kódu 1 ze 16 na kód BCD. Tento obvod
je poměrně těžko k sehnání (už se nevy-
rábí), ale je možno jej zakoupit v prodej-
ně COMPO Karlovo náměstí 6, Praha 2,
nebo získat v partiovém zboží z vyřaze-
ných klávesnic KONSUL. V nejhorším
